Tento dvacátý třetí summit o změně klimatu (COP23) již skončil a činí tak se souhlasem dokumentu, který začíná upřesnit pravidla Pařížské dohody proti změně klimatu. Tato dohoda má téměř 200 zemí, které znovu potvrdily své odhodlání v Bonnu v boji proti změně klimatu navzdory odchodu Spojených států.
Tato dohoda má zásadní význam pro zastavení změny klimatu a nyní více než kdy jindy, protože po odchodu Spojených států, jedné z nejvíce znečišťujících zemí na světě, je třeba vyvinout větší úsilí k dosažení zvýšení průměrné teploty planety o 2 ° C. Jaká pravidla byla stanovena v této Pařížské dohodě?
COP23 končí
Předseda vlády Fidži Frank Bainimarama, který předsedal COP23, měl za to, že text schválený na summitu „Býčí okamžik implementace“ Pařížské dohody, kývnutí na slovo „býk“, kterým se Fidžijčané pozdraví, je „krokem vpřed v provádění paktu, jehož bylo dosaženo v roce 2015.“
Ačkoliv již bylo dosaženo některých jednání a tato dohoda se formuje, zbývá ještě mnoho práce. Evropský komisař pro opatření v oblasti klimatu, Miguel Arias Cañete, uznal, že nás čeká intenzivní rok setkání v oblasti klimatické diplomacie. Pro udržitelný hospodářský rozvoj v boji proti změně klimatu je stále potřeba řešit a zohledňovat mnoho aspektů. Mezi nimi vyniká důležitost závazků národů k zajištění lepší budoucnosti, jak si lze přečíst v článku na zahájení klimatického summitu v Bonnu.
Vlastnosti dokumentu
Tento dokument obsahuje revize mnoha národních závazků vůči snížení skleníkových plynů a financování, které nejbohatší země přidělí těm, které jsou ve vývoji, aby se dokázaly přizpůsobit změně klimatu.
Zejména otázka financování oddálila přijetí dohody až do ranních hodin, protože rozvojové země požadovaly, aby bohaté země nahlásily dva roky předem, kolik peněz přispějí a kdy, aby věděly, jaké prostředky mají k dispozici. Tato situace zdůrazňuje potřebu pevného závazku, jak je vysvětleno v analýze Výkon Španělska v Pařížské dohodě.
Jak již bylo zmíněno dříve, Spojené státy vystoupily z Pařížské dohody, i když tento výjezd skončil Realizuje se až v roce 2020. Oznámení o vystoupení této země však vytvořilo ovzduší všeobecné nedůvěry v rozvojové země, které tlačily na ostatní nejbohatší země, aby zůstaly odhodlány zajistit financování.
Připomínáme, že dnes je ekonomický rozvoj synonymem pro znečišťování. To znamená, že HDP země úzce souvisí s emisemi skleníkových plynů, takže rozvojové země, pokud chtějí přestat emitovat plyny, budou potřebovat financování abychom mohli dále ekonomicky růst. Abyste tomu lépe porozuměli, je užitečné si o tom přečíst dopady změny klimatu v budoucnosti.
Financování a dialog Talanoa
Rozvojové země dosáhly Fond pro přizpůsobení Kjótského protokolu zůstat v Pařížské dohodě. Kromě toho existuje povinnost, která naznačuje, že nejbohatší národy budou muset předložit transparentní a podrobnou zprávu o tom, kolik peněz mají přispět do roku 2020, kdy vstoupí v platnost Pařížská smlouva, která má poprvé povinnosti pro všechny.
Stručně řečeno, rozvojové země chtěly zajistit, aby ti, kdo jsou nejvíce zodpovědní za změnu klimatu plnit své závazky ve druhé fázi Kjótského protokolu, do roku 2020, aby od tohoto data a prostřednictvím Pařížské dohody mohli začít vyrábět vlastní. Je nezbytné, aby tyto země udržovaly plynulý dialog, aby bylo zajištěno plnění dohod, podobně jako je uvedeno v iniciativy v boji proti změně klimatu.
Na tomto COP23 byl navržen takzvaný Talanoa Dialogue. Ta spočívá v odpovědnosti na příštím summitu, na kterém budou muset země vysvětlit, jak zvýší své ambice a své současné závazky ke snížení emisí, aby dosáhly dohodnutého cíle snížení globálních teplot.
Dialog Talanoa nebude zahrnovat pouze vlády, přítomní budou také zástupci občanské společnosti (společnosti, odbory, ekologové, vědci atd.) A bohaté země budou muset vysvětlit co budou dělat do roku 2020 v boji proti změně klimatu.
Nakonec bylo připomenuto, že dopady změny klimatu nejsou pro všechny stejné, ale že jim nikdo neunikne.
