23. klimatický summit (COP23) skončil přijetím dokumentu, který začíná stanovovat pravidla pro Pařížskou dohodu o změně klimatu . Tuto dohodu podepsalo téměř 200 zemí, které v Bonnu znovu potvrdily svůj závazek bojovat proti změně klimatu, a to i přes odstoupení Spojených států.
Tato dohoda je zásadní pro zastavení klimatických změn, a to nyní více než kdy jindy, neboť po vystoupení Spojených států, jednoho z největších znečišťovatelů světa, je zapotřebí většího úsilí, aby se zabránilo nárůstu průměrných globálních teplot o 2 °C . Jaká pravidla byla v této Pařížské dohodě stanovena?
COP23 končí
Fidžijský premiér Frank Bainimarama, který předsedal COP23, považoval text schválený na summitu, nazvaný „Moment implementace bully“ Pařížské dohody, což je odkaz na slovo „bulla“, kterým se Fidžijci zdraví, za „krok vpřed v prosazování implementace paktu dosaženého v roce 2015“.
Přestože proběhla některá jednání a tato dohoda se formuje, zbývá ještě mnoho práce. Evropský komisař pro oblast klimatu Miguel Arias Cañete uznal, že nás čeká intenzivní rok setkání v oblasti klimatické diplomacie. Pro udržitelný hospodářský rozvoj v boji proti změně klimatu je stále třeba definovat a zvážit mnoho aspektů. Mezi nimi vyniká význam národních závazků k zajištění lepší budoucnosti, jak se dočtete v článku o zahájení klimatického summitu v Bonnu.
Vlastnosti dokumentu
Tento dokument obsahuje revize mnoha národních závazků ke snížení emisí skleníkových plynů a finančních prostředků, které bohatší země přidělí rozvojovým zemím, aby jim pomohly s adaptací na změnu klimatu.
Konkrétně otázka financování zpozdila přijetí dohody až do časných ranních hodin, jelikož rozvojové země požadovaly, aby bohaté národy dva roky předem informovaly o tom, kolik peněz přispějí a v jakém harmonogramu, aby věděly, jaké finanční prostředky jsou k dispozici. Tato situace zdůrazňuje potřebu pevného závazku, jak je vysvětleno v analýze role Španělska v Pařížské dohodě.
Jak již bylo zmíněno, Spojené státy odstoupily od Pařížské dohody, ačkoli toto odstoupení vstoupí v platnost až v roce 2020. Oznámení o odstoupení této země však vyvolalo mezi rozvojovými zeměmi atmosféru všeobecné nedůvěry, které vyvíjely tlak na bohatší národy, aby zůstaly odhodlány k zajištění financování.
Musíme si uvědomit, že v současné době je hospodářský rozvoj synonymem pro znečištění. Jinými slovy, HDP země je úzce spjat s emisemi skleníkových plynů, takže rozvojové země, pokud chtějí tyto plyny zastavit, budou potřebovat financování, aby mohly nadále ekonomicky růst. Abychom tomu lépe porozuměli, je užitečné si přečíst o budoucích dopadech změny klimatu.
Financování a dialog Talanoa
Rozvojovým zemím se podařilo zajistit, aby Adaptační fond Kjótského protokolu zůstal součástí Pařížské dohody. Kromě toho existuje povinnost, která vyžaduje, aby bohatší země do roku 2020, kdy Pařížská dohoda, která poprvé ukládá závazky všem stranám, vstoupila v platnost, předložily transparentní a podrobnou zprávu o svých finančních příspěvcích.
Stručně řečeno, rozvojové země chtěly zajistit, aby hlavní přispěvatelé ke změně klimatu splnili své závazky vyplývající z druhé fáze Kjótského protokolu do roku 2020, aby mohly od tohoto data začít plnit své vlastní závazky prostřednictvím Pařížské dohody. Je zásadní, aby tyto země udržovaly otevřený dialog s cílem zajistit plnění dohod, podobně jako v případě iniciativ v oblasti změny klimatu.
Na tomto COP23 byl navržen takzvaný Talanoa Dialogue. Ta spočívá v odpovědnosti na příštím summitu, na kterém budou muset země vysvětlit, jak zvýší své ambice a své současné závazky ke snížení emisí, aby dosáhly dohodnutého cíle snížení globálních teplot.
Talanoa dialogu se nebude účastnit pouze vlád, ale také aktérů občanské společnosti (podniky, odbory, ochránce životního prostředí, vědce atd.) a bohaté země budou muset do roku 2020 podat zprávu o tom, co podniknou v boji proti změně klimatu.
Nakonec bylo připomenuto, že dopady změny klimatu nejsou pro všechny stejné, ale že jim nikdo neunikne.
