AÅ¥ uÅŸ jste na stÅednà škole studovali biologii, nebo Ätete o pÅÃrůstcÃch svalové hmoty, urÄitÄ jste o tom uÅŸ slyÅ¡eli Krebsův cyklus. Je to jedna z metabolickÜch fázà aerobnÃho bunÄÄného dÜchánÃ, které probÃhá v naÅ¡em tÄle. Je také známÜ pod názvem cyklus kyseliny citronové a je to metabolická fáze, která probÃhá v mitochondriálnà matrici vÅ¡ech ÅŸivoÄiÅ¡nÜch bunÄk.
V tomto Älánku vám Åekneme, jaké jsou charakteristiky, krok za krokem Äásti Krebsova cyklu a jeho vÜznam na obecné úrovni.
Fáze bunÄÄného dÜchánÃ

NeÅŸ můşeme vysvÄtlit, co je to krebsův cyklus, musÃme si uvÄdomit, jak funguje bunÄÄné dÜchánÃ, protoÅŸe má zásadnà vÜznam. PodÃvejme se, jaké jsou fáze bunÄÄného dÜchánÃ. Stává se to ve 3 hlavnÃch fázÃch:
- GlykolÜza: je to proces, pÅi kterém se glukóza rozkládá na menšà Äásti. BÄhem tohoto procesu se vytváÅà pyruvát nebo kyselina pyrohroznová, coÅŸ povede k acetyl-CoA.
- Krebsův cyklus: V KrebsovÄ cyklu se acetyl-CoA oxiduje na CO2.
- DÜchacà ÅetÄzec: VÄtÅ¡ina energie se zde vyrábà pÅenosem elektronů z vodÃku. Tato energie vzniká eliminacà látek úÄastnÃcÃch se vÅ¡ech pÅedchozÃch kroků.
Co je krebsův cyklus

Jak funguje bunÄÄné dÜchánÃ, které je souÄástà jednoho z kroků tohoto cyklu, podÃvejme se, o co jde. VÃme, ÅŸe se jedná o sloÅŸitÜ cyklus a má Åadu funkcÃ, které podporujà bunÄÄnÜ metabolismus. Bez tohoto cyklu by vÅ¡echny buÅky nemohly plnit funkce, které jsou pro naÅ¡e tÄlo ÅŸivotnÄ důleÅŸité. KoneÄnÜm cÃlem krebsova cyklu je schopnost podporovat rozklad koneÄnÜch produktů metabolismu sacharidů, lipidů a nÄkterÜch aminokyselin.
KdyÅŸ jÃme jÃdlo, musÃme vÄdÄt, ÅŸe hlavnÃmi makroÅŸivinami jsou sacharidy, bÃlkoviny a tuky. BÃlkoviny jsou zase tvoÅeny aminokyselinami. Z tohoto důvodu má v procesu krmenà krebsův cyklus velkÜ vÜznam. Stávajà se vÅ¡echny látky, které jsou do tÄla pÅijÃmány potravou v Acetyl-CoA s uvolÅovánÃm CO2 a H2O a syntézou ATP.
DÃky této syntéze se generuje energie, kterou musà buÅky pouÅŸÃvat, aby mohly plnit své funkce. Ve vÅ¡ech fázÃch cyklu máme různé meziprodukty, které pouÅŸÃvajà jako prekurzory pÅi syntéze aminokyselin a dalÅ¡Ãch biomolekul. DÃky tomuto cyklu můşeme zÃskat energii z molekul organickÜch potravin. Tuto energii, kterou zÃskáváme, ji můşeme pÅenést na molekuly pro pouÅŸità pÅi bunÄÄnÜch Äinnostech a můşeme provádÄt naÅ¡e ÅŸivotnà funkce a vÅ¡echny fyzické Äinnosti naÅ¡eho kaÅŸdodennÃho ÅŸivota.
V krebsovÄ cyklu najdeme nÄkteré chemické reakce majà pÅeváşnÄ oxidaÄnà povahu. VÅ¡echny reakce potÅebujà kyslÃk, aby mohly probÄhnout. KaÅŸdá chemická reakce má úÄast nÄkterÜch enzymů nacházejÃcÃch se v mitochondriÃch bunÄk. VÅ¡echny enzymy majà hlavnà charakteristiku schopnosti katalyzovat chemické reakce. KdyÅŸ mluvÃme o katalyzovánà reakce, máme na mysli schopnost zvÜšit rychlost, jakou se reaktanty pÅemÄÅujà na produkty.
Kroky krebsova cyklu

BÄhem tohoto cyklu existuje nÄkolik chemickÜch reakcÃ, které vyÅŸadujà provedenà kyslÃku. Prvnà chemickou reakcà je oxidativnà dekarboxylace pyruvátu. PÅi této reakci se glukóza zÃskaná degradacà pleÅ¡atÜch hydrátů pÅemÄnà na dvÄ molekuly kyseliny pyrohroznové nebo pyruvátu. Glukóza se odbourává glykolÜzou a stává se důleÅŸitÜm zdrojem acetyl-CoA. OxidaÄnà dekarboxylace pyruvátu zaÄÃná cyklem kyseliny citronové. Tato chemická reakce odpovÃdá eliminaci oxidu uhliÄitého a pyruvátu, kterÜ se vytváÅà v acetylové skupinÄ, která se váşe na koenzym A. PÅi této chemické reakci se NADH vyrábà jako molekula nesoucà energii.
Jakmile je vytvoÅena molekula Acetyl-CoA, nastává v matici mitochondrià krebskÜ cyklus. CÃlem této Äásti je bÜt schopen integrovat bunÄÄnÜ oxidaÄnà ÅetÄzec k oxidaci vÅ¡ech uhlÃků a bÜt schopen je pÅevést na oxid uhliÄitÜ. Aby vÅ¡echny tyto chemické reakce probÄhly, je vÅŸdy nutná pÅÃtomnost kyslÃku. TÃm pádem, PÅed zaÄátkem jsme se zmÃnili o krebsovÄ cyklu o důleÅŸitosti bunÄÄného dÜchánÃ.
VÅ¡echno to zaÄÃná enzymem citrát-syntetázou, kterÜ slouÅŸÃ k katalyzovánà chemické reakce, pÅi které působà pÅenos acetylové skupiny na kyselinu oxaloctovou, která tvoÅà kyselinu citronovou, a uvolÅovánà koenzymu A. Název tohoto cyklu souvisà s tvorbou kyselina citronová a vÅ¡echny chemické reakce, které zde probÃhajÃ.
V následujÃcÃch krocÃch probÃhajà dalšà oxidaÄnà a dekarboxylaÄnà reakce. Tyto reakce způsobujà tvorbu kyseliny ketoglutarové. BÄhem procesu se uvolÅuje oxid uhliÄitÜ a vzniká NADH a H. Tato ketoglutarová kyselina je vystavena oxidaÄnà dekarboxylaÄnà reakci, která je katalyzována enzymovÜm komplexem, kterÜ zahrnuje Acetyl CoA a NAD. VÅ¡echny tyto reakce povedou ke kyselinÄ jantarové, NADH a molekule GTP, která následnÄ pÅenese svou energii na molekulu ADP produkujÃcà ATP.
Poslednà kroky tohoto cyklu ano zamÄÅujà se pouze na skuteÄnost, ÅŸe kyselinu jantarovou lze oxidovat za vzniku kyseliny fumarové. Tento typ kyseliny je známÜ pod názvem fumarát. Jeho koenzym je ADF. Zde se vytvoÅà FADH2, coÅŸ je dalšà molekula nosiÄe energie. Nakonec je kyselina fumarová nepÅÃjemná, aby mohla tvoÅit kyselinu jableÄnou známou také jako malát. K ukonÄenà cyklu krebsů, Kyselina jableÄná zaÄÃná oxidovat a postupnÄ se tvoÅà kyselina oxalooctová. TÃmto způsobem se cyklus restartuje a vÅ¡echny reakce, které jsme zmÃnili, se znovu opakujà od zaÄátku.
Doufám, ÅŸe s tÄmito informacemi se dozvÃte vÃce o krebsovÄ cyklu a jeho vlastnostech.